Vyhláška o stanovení bližších podmínek chovu a drezúry zvířat

346/2006 Sb.

VYHLÁŠKA

ze dne 22. června 2006

o stanovení bližších podmínek chovu a drezúry zvířat

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 29 odst. 1 a k provedení § 14a

odst.  2  zákona  č.  246/1992  Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve

znění zákona č. 162/1993 Sb. a zákona č. 77/2004 Sb.:

Podmínky chovu drezírovaných zvířat

§ 1

(1) Chovatel vytváří pro zachování fyziologických funkcí volně žijících

zvířat, která jsou vychovávána, cvičena a používána k drezúře (dále jen

„drezírované  zvíře“) a zajištění jejich biologických potřeb podmínky k

zabezpečení  pohody  drezírovaných zvířat v místě zimoviště, při jejich

přemísťování  a  přepravě^1) a v místě, kde je prováděna jejich drezúra

nebo kde jsou využívána pro veřejné vystoupení, tím, že

a)  umožní  drezírovaným  zvířatům  péči  o  povrch těla a hru, zabrání

stresu  a  vzniku  stereotypního chování obohacením životního prostředí

těchto  zvířat  (například  vybavením  prostor  pro drezírovaná zvířata

úkryty, kmeny, větvemi nebo pohyblivými pomůckami),

b)  zajistí  vybavením  a členěním prostor přirozenou funkci pohybového

aparátu  drezírovaného  zvířete  a  u druhů, které to vyžadují, možnost

obrušování drápů,

c)   zajistí  drezírovaným  zvířatům  dostatečný  pobyt  ve  vymezených

prostorech ve venkovním prostředí,

d) zabezpečí dostatečné větrání vnitřních prostor,

e)  zabezpečí, aby délka doby a intenzita osvětlení odpovídala potřebám

jednotlivých   druhů   drezírovaných   zvířat   a  u  pralesních  druhů

drezírovaných  zvířat zajistí zastínění části prostoru zejména v letním

období,

f) přizpůsobí způsob vytápění potřebám jednotlivých druhů drezírovaných

zvířat a vyloučí možnost jejich popálení a přehřátí,

g)  chová  ve  skupině  jedince,  kterým  by  individuální chov působil

utrpení.

(2)  Ustanovení  odstavce  1  písm.  a)  a  c)  se  nevztahuje na vodní

obratlovce.

§ 2

(1) Prostory pro drezírovaná zvířata musí

a)  být  pro  drezírovaná  zvířata i chovatele nebo ošetřovatele snadno

přístupné a čistitelné,

b)  umožňovat  průběžné  provádění  dezinfekce, dezinsekce a deratizace

tak,  aby  bylo vyloučeno nadměrné působení stresových vlivů a vlivů na

zdraví drezírovaných zvířat; v přítomnosti drezírovaných zvířat nelze k

dezinfekci a dezinsekci používat prostředky, které by je svým působením

dráždily.

(2)  Mobilní  zařízení  s  prostory  pro  drezírovaná  zvířata musí být

konstruována  a používána tak, aby pro ně byla bezpečná, umožňovala jim

zaujímat přirozenou polohu ve stoje i v leže, umožňovala jim odpočinek,

byla  zabezpečena  proti  vypadávání  krmiva a steliva a vytékání vody,

vedlejších  živočišných  produktů,  výkalů  a  jiných  odpadů, a přitom

splňovala podmínky pro pohodu drezírovaných zvířat.

(3)  Pro  drezírovaná  zvířata  musí  být  k  dispozici kromě mobilních

prostor  dodatečná  technická  zařízení,  zejména  venkovní  verandy  a

vnitřní  a  venkovní výběhy, která drezírovaná zvířata musí mít možnost

využívat,  jakmile zařízení pro drezúru zvířat stojí na stanovišti. Při

výpočtu  minimální plochy klece je možné započítat verandu jenom tehdy,

pokud   se  jí  dá  docílit  plnohodnotného  rozšíření  vnitřní  klece,

například pomocí vnějších stěn a střechy.

(4) Manéž musí

a)  velikostí  odpovídat  druhu  drezírovaných zvířat, umožňovat jejich

bezpečný  pohyb,  svou  konstrukcí  a  vybavením minimalizovat možnosti

jejich poranění nebo jiného poškození,

b)  být do výše 8 – 10 cm pokryta zeminou nebo pískem, jestliže podklad

manéže  netvoří  hlinitý  nebo  písčitý  povrch  nebo trávník. Na tento

podklad  se  musí  navézt  stejně  vysoká  vrstva dřevěných pilin. Jiné

materiály  lze  použít  jako  podlahu  manéže  jenom  tehdy, pokud jsou

tvárné, nepružící, bezpečné pro pohyb a neklouzavé,

c)  být  zabezpečena proti tvorbě prachu vhodnými opatřeními, například

kropením.

(5)  Součástí zařízení pro drezúru drezírovaných zvířat jsou skladovací

a  pomocné prostory, za které se považují samostatné prostory určené ke

skladování krmiva, podestýlky a ostatních materiálů.

§ 3

(1)  Zvláštní  podmínky  chovu kočkovitých šelem, medvědů, slonů, volně

žijících  koňovitých,  lam a velbloudů, turovitých a delfínovitých jsou

uvedeny v přílohách č. 1 až 7.

(2)  Prostorové podmínky uvedené v přílohách č. 1 až 7 jsou dostačující

pouze tehdy, jsou-li drezírovaná zvířata každodenně zaměstnána drezúrou

nebo   je   jim  umožněn  volný  pohyb  mimo  mobilní  prostory.  Pokud

drezírovaná  zvířata  nejsou  každodenně zaměstnána, musí být minimální

velikost  venkovních  klecí a výběhů alespoň o jednu třetinu větší, než

je uvedeno v přílohách č. 1 až 7.

§ 4

Podmínky drezúry drezírovaných zvířat

(1)  K  drezúře včetně činností, jejichž cílem je odbourávání strachu z

kontaktu   drezírovaného  zvířete  s  člověkem  a  vytvoření  vztahu  a

respektu,  kdy  si  drezírované  zvíře  musí  přivyknout na manipulaci,

slouží tyto dorozumívací prostředky chovatele:

a) hlasové podněty,

b) bezkontaktní podněty částmi těla (řeč těla),

c) doteky,

d) vedení,

e) zátěž,

f) odměna.

(2)  Dorozumívací  prostředky musí být pro daného jedince srozumitelné,

musí  být využívány důsledně, s minimální námahou a nesmí drezírovanému

zvířeti  způsobovat  utrpení. Na nové pomůcky si drezírované zvíře musí

přivykat pomalu a postupně.

(3)   Při  drezúře  mohou  být  využívány  pouze  přirozené  vlastnosti

drezírovaného    zvířete.   Je   třeba   přihlédnout   ke   schopnostem

drezírovaného zvířete pro hru, vyvolávat pozitivní podněty a působit na

drezírované  zvíře  s  cílem upevnit požadované návyky, cviky a triky s

využitím  odměny  za  správný  výkon.  Za  nepovolený způsob drezúry se

považuje použití

a) úderů bičem nebo úderů jinými pomůckami a předměty,

b)  ohně  nebo  podnětů  působících bolest termickými nebo jinými vlivy

fyzikálního charakteru, chemicky nebo za použití elektrického proudu,

c)  podnětu  pro  účelové  vyvolání  obranných  reflexů  k  podporování

agresivního chování,

d)   metod   hladovění   a   omezování   krmení,  napájení  nebo  metod

ovlivňujících  přirozený  biorytmus drezírovaného zvířete v nárocích na

odpočinek, nebo prodloužení období světla nebo tmy, drog a jiných látek

ovlivňujících vnímání nebo chování drezírovaných zvířat,

e) náhubku a pomůcek omezujících pohyb končetin,

f)  obřišníků  nebo  jim  podobných  pomůcek  v  jiné části těla než na

hrudníku,

g) drog nebo jiných látek ovlivňujících vnímání drezírovaných zvířat,

h)  překážek nebo pomůcek pro drezúru s ostrými hranami a výčnělky nebo

jinak ohrožujícími zdraví drezírovaných zvířat,

i) pomůcek napodobujících oblečení člověka.

(4)  Vybavení,  používaná  výstroj  a pomůcky musí být přiměřené stavbě

těla, věkovým schopnostem a výkonnosti drezírovaných zvířat a nesmí jim

působit  utrpení.  Použitá  výstroj a pomůcky musí být v takovém stavu,

aby  jejich  použitím  bylo  vyloučeno poranění, utrpení nebo poškození

zdraví  drezírovaného  zvířete.  Při  poruše  výstroje,  která by mohla

způsobit  fyzické  nebo  psychické  utrpení  drezírovaného  zvířete, se

neodkladně ukončí činnost s drezírovaným zvířetem.

(5) Způsob drezúry a její délka musí odpovídat věku, tělesnému vývoji a

chování   drezírovaného   zvířete,   musí   být   přihlíženo  k  původu

drezírovaného   zvířete,  pohlaví,  sociálnímu  postavení,  zdravotnímu

stavu, situaci v okolí a momentálnímu stavu drezírovaného zvířete.

(6)  Drezírovaná  zvířata  předváděná  na  veřejném vystoupení musí být

čistá a případně mít ošetřená kopyta nebo paznehty. Drezírovaná zvířata

mohou  být předváděna až po absolvování přiměřeného výcviku a navyknutí

na podmínky veřejného vystoupení.

Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 5

Zařízení  pro  drezúru  drezírovaných  zvířat provozované ke dni nabytí

účinnosti  této  vyhlášky  musí  splňovat  podmínky stanovené vyhláškou

nejpozději od 15. července 2008.

§ 6

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. července 2006.

Ministr:

Ing. Mládek, CSc. v. r.

Příl.1

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY CHOVU KOČKOVITÝCH ŠELEM

1. Pro druhy a poddruhy z teplých klimatických pásů musí být teplota ve

vnitřních  prostorech  pro  zvířata  minimálně  15 st. C. Pro kočkovité

šelmy  odolné  proti  chladu (například irbis, tygr ussurijský, některé

poddruhy  pumy)  postačují  jen  suché  boxy  na  spaní  chráněné  před

průvanem.

2. Vnitřní prostory pro kočkovité šelmy musí splňovat tyto podmínky:

a) musí mít minimální výšku 2,2 m. Minimální základní plocha klece musí

být 12 m2 pro 1 až 2 zvířata, pro každé další zvíře 4 m2 navíc,

b)  zvířata  musí  mít  k  dispozici optickou možnost ústupu, například

napůl otevřené posuvné dveře,

c) musí být použita podestýlka z pilin nebo slámy,

d) musí být tepelně izolované,

e)  musí  být  vybaveny  kmeny  stromů na škrábání a ostření drápů a na

značkování a předměty na hraní,

f)  musí  obsahovat  vyvýšená  místa  k ležení umístěná tak vysoko, aby

zvířata mohla bez zranění pod nimi procházet,

g)  pro  porod a v prvních týdnech po porodu je nutné zajistit zvláštní

oddělení  o  velikosti minimálně 12 m2 pro samici s mláďaty a zajistit,

aby  byl  vrh  chráněn  proti  extrémním výkyvům počasí a proti rušivým

vlivům   vnějšího  prostředí.  Jakmile  se  začnou  mláďata  samostatně

pohybovat,  musí  jim  být  dána  k  dispozici dodatečná plocha klece o

velikosti minimálně 4 m2 na každé mládě do odstavu.

3.  Venkovní  výběhy  a  klece  pro  kočkovité šelmy musí splňovat tyto

podmínky:

a) minimální plochu 50 m2 pro maximálně 5 zvířat, pro každé další zvíře

5 m2 navíc,

b)  do  výběhu  je  třeba umístit kmeny na škrábání, předměty na hraní,

seno,  větve,  trávu,  vyvýšená  místa  k  ležení a pro tygry a jaguáry

zajistit možnost koupání nebo sprchování,

c)  při teplotách nižších než 10 st. C musí mít zvířata možnost schovat

se do vnitřní klece, s výjimkou chladnomilných druhů.

Příl.2

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY CHOVU MEDVĚDŮ

1.  Medvědi  musejí  být  chováni  ve výbězích opatřených bezpečnostním

zařízením  (například  dveře, posuvné dveře, přeháněcí zařízení), které

odpovídá značné tělesné síle a obzvláštní vytrvalosti medvědů.

2.  Pro  medvěda hnědého a medvěda ledního v době rozmnožování musí být

teplota minimálně 12 st. C. Teplota ve vnitřních prostorech pro medvědy

malajské, himalájské, pyskaté a brýlaté musí být minimálně 16 st. C.

3. Vnitřní prostory pro medvědy, zejména klece nebo přepravní vozy musí

splňovat tyto podmínky:

a)  minimální plochu 24 m2 pro 1 až 2 velké medvědy s délkou těla větší

než 2 m, pro každé další zvíře 6 m2 navíc,

b)  minimální plochu 12 m2 pro 1 až 2 medvědy s délkou těla menší než 2

m, pro každé další zvíře 6 m2 navíc,

c) minimální výšku 2,2 m,

d)  pro  zvětšení plochy vnitřního prostoru je možné přistavit verandy,

do   kterých  musí  být  přístup  ze  všech  boxů;  plocha  verandy  se

nezapočítává do plochy uvedené v písm. a) a b).

4.  Každý  medvěd  musí  mít  alespoň dvakrát měsíčně možnost koupání v

bazénu  nebo  sprchování;  při teplotách přesahujících 25 st. C alespoň

dvakrát týdně.

Příl.3

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY CHOVU SLONŮ

1. Pro chov slonů musí být splněny tyto podmínky:

a)  teplota  ve  vnitřních  prostorech pro slony, včetně stanové stáje,

musí být minimálně 15 st. C,

b)  sloni  nesmí  být,  s  výjimkou dospělých samců, drženi jednotlivě.

Mláďata  musí vyrůstat s dospělými samicemi. Pokud je v zařízení chován

pouze  1  slon (samice), musí být ustájen ve společnosti jiných zvířat,

zejména přežvýkavců nebo koní,

c) sloní samci se smějí chovat a vozit v mobilním zařízení jenom tehdy,

je-li  k  dispozici nemobilní objekt vhodný k jejich trvalému ustájení,

kde jsou tato zvířata umístěna v neperiodickém období sloního šílenství

(tzv. mustu), a který má plochu minimálně 50 m2 na 1 zvíře.

2.  V  době,  kdy  je  mobilní  zařízení  na  výjezdu, musí mít sloni k

dispozici  stan, který slouží jako stáj a vnitřní výběh. Vůz sloužící k

přepravě  slonů  nenahrazuje  stanovou stáj. Vůz se může během přepravy

využívat  jako  místo  na  přenocování  slonů, je-li šířka vozu o 50 cm

větší než hřbetní výška slonů.

3.  Držení  na  řetězu  musí být omezeno na nejnutnější dobu, zejména z

důvodu  ustájení  v  noci,  v  případě  přípravy  před vystoupením nebo

zkouškou,  v  případě ošetření zvířete nebo pokud je to v zájmu ochrany

zvířete  nebo  člověka.  Mimo  tyto případy musí být zvířata držena bez

řetězů,  a to ve výběhu nebo ve stáji, která je k tomu uzpůsobena, a to

pod dohledem chovatele.

4.  Kromě  venkovního  výběhu musí být k dispozici zejména při špatných

klimatických  podmínkách vnitřní výběh ve stanu s plochou minimálně 100

m2 pro 1 až 3 zvířata, a pro každé další zvíře s plochou o 20 m2 větší.

5.  Na  zimovišti  musí  být  k dispozici pevná budova pro ustájení. Za

suchého  počasí  mohou  být sloni i v zimě, na krátkou dobu závislou na

teplotě  a  síle větru, umístěni ve venkovním výběhu. V případě teploty

nižší než 0 st. C musí být provedena opatření proti omrznutí uší.

6. V době uvázání slonů na řetězech musí být splněny tyto podmínky:

a) stání musí být suché, moč a voda musí bez překážek odtékat, aby v ní

zvířata nestála,

b) pro každé zvíře musí být k dispozici plocha minimálně 2,5 krát 4 m,

c)  každé  zvíře musí být uvázáno na 2 řetězech, jedním na zadní noze a

druhým na protilehlé přední noze anebo na krku. Aby se zabránilo vzniku

otlaků,  musí  se  řetězy každý den vázat střídavě na pravou nebo levou

přední,  respektive zadní nohu. Délka řetězů musí být vyměřena tak, aby

si  uvázaný  slon mohl lehnout a udělat jeden krok vpřed a vzad. Řetězy

musí být vypolstrované.

7. Při umístění ve venkovním výběhu musí být splněny tyto podmínky:

a)  výběh musí být tak velký, aby se zvířata mohla neomezeně pohybovat.

Pro  1  až  3 slony musí mít velikost minimálně 250 m2, pro každé další

zvíře navíc dalších 20 m2,

b) nad zvířaty umístěnými ve výběhu musí být zajištěn neustálý dohled.

8.  Sloni  musí  být  alespoň jednou týdně sprchováni vodou. Za teploty

nižší než 10 st. C se toto může nahradit umytím znečištěných částí těla

a kartáčováním kůže.

9. Bez ohledu na čas, který stráví na představení, jsou všechna zvířata

alespoň  1  hodinu denně zaměstnána výchovou nebo drezúrou nebo chůzí v

doprovodu ošetřovatele nebo jinou činností.

Příl.4

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY CHOVU VOLNĚ ŽIJÍCÍCH KOŇOVITÝCH

1. Vnitřní teplota stájí u zeber a afrických oslů musí být minimálně 10

st. C.

2.  Boxy  pro  držení  koní,  zeber  a  oslů musí mít pro každé zvíře o

kohoutkové  výšce  do 100 cm minimální plochu 4 m2, do 120 cm minimální

plochu  6  m2,  do  140  cm  minimální plochu 8 m2, do 160 cm minimální

plochu  10  m2, do 180 cm minimální plochu 12 m2 a nad 200 cm minimální

plochu 16 m2.

3.  Boční  stěny  boxů  pro  držení koní jsou konstruovány tak, aby kůň

viděl na ostatní ustájené koně.

4.  Koňovití  nesmí  být  při  ustájení  uvázáni,  jedinci mladší 2 let

nesmějí být drženi v mobilním zařízení.

5. Zebry a osli jsou ustájeni ve skupinách.

6.  Koňovití  musejí  mít  k  dispozici pro každodenní použití venkovní

výběh.  Plocha  výběhu  pro  koně a osly je minimálně 100 m2 pro 1 až 5

zvířat,  pro  každé  další  zvíře je nutné tuto plochu o 10 m2 zvětšit.

Plocha  výběhu  pro  zebry  je minimálně 250 m2 pro 1 až 10 zvířat, pro

každé další zvíře je nutné tuto plochu o 10 m2 zvětšit.

Příl.5

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY CHOVU LAM A VELBLOUDŮ

1.  Lamy a velbloudi mohou být drženi celoročně ve venkovních výbězích,

přičemž  musí  být  k  dispozici  nevytápěné  stáje (přístřešky), které

poskytnou místo všem zvířatům ze stáda, o rozměrech u velbloudů nejméně

4  m2  pro  1  zvíře,  u lam 2 m2 pro 1 zvíře. Tyto přístřešky musí být

zajištěny proti průvanu.

2. Pro chov lam a velbloudů musí být splněny tyto podmínky:

a)  lamy  a  velbloudi  se musejí držet v jednotlivých nebo skupinových

boxech  s minimální plochou 12 m2 pro jednotlivě ustájeného velblouda a

8  m2  pro  jednotlivě ustájenou lamu, pro každého dalšího velblouda je

nutno navíc přidat 4 m2 anebo 2 m2 pro každou další lamu,

b)  velbloudí  samice se chovají ve skupinách, velbloudí samce je možné

ustájit jednotlivě,

c) velbloudi a lamy nesmí být trvale uvázáni,

d) podestýlka musí být suchá a čistá,

e) musí být k dispozici zastřešená část výběhu s podestýlkou, situovaná

tak, aby všechna zvířata byla chráněna před deštěm a sněhem,

f) venkovní výběh pro 1 až 3 velbloudy musí mít plochu velkou minimálně

150 m2, pro každé další zvíře musí mít o 25 m2 více. Venkovní výběh pro

1  až  3 lamy musí mít plochu minimálně 75 m2 a pro každé další zvíře o

15  m2  více.  Venkovní výběh musí mít přirozenou půdu nebo písek a být

vybaven předměty k otírání a drbání.

Příl.6

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY CHOVU TUROVITÝCH

1.   Turovití  z  chladných  klimatických  pásem  musí  mít  ve  výběhu

přístřešek  chráněný  proti  průvanu  nebo nevytápěnou stáj. Turovití z

tropických   a   subtropických  pásem  musí  být  drženi  ve  vnitřních

prostorech pro zvířata, včetně stájových stanů, vytápěných minimálně na

15  st.  C,  a  musí  mít  k  dispozici venkovní výběh, ve kterém mohou

pobývat část dne i v zimě.

2.   Turovití  z  chladných  klimatických  pásem  mohou  být  drženi  v

nevytápěných  stájových  stanech,  musí  v  nich mít suchou podestýlku,

turovití  z  tropických  a  subtropických  pásem  musí mít ve vnitřních

prostorech pro zvířata v zimním období minimální teplotu 8 st. C.

3. Turovití nesmí být při ustájení uvázáni.

4. Minimální plocha vnitřních prostor pro turovité musí být 6 m2 na 500

kg  tělesné  hmotnosti.  Musí  být zřízen výběh s neklouzavým povrchem,

zejména  kvůli kluzkosti a oděru paznehtů. Plocha venkovního výběhu pro

1  až  5 zvířat musí být alespoň 100 m2 a pro každé další zvíře o 10 m2

více. Při ustájení v boxech pro jednotlivá zvířata musí mít plocha boxu

minimálně 12 m2.

Příl.7

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY CHOVU DELFÍNOVITÝCH

1.  Delfínovití  nesmí  být  chováni  a využíváni k drezúře v mobilních

zařízeních pro drezúru zvířat.

2.  Chov  delfínovitých musí být prováděn v dvoubazénovém systému, musí

být k dispozici další bazény k ošetřování a oddělení zvířat, a to podle

počtu zvířat.

3.  Pro  skupinu do 5 dospělých delfínů skákavých musí být splněny tyto

minimální rozměry:

a)  nejmenší vodní plocha celého komplexu bazénů musí mít minimálně 400

m2, pro každé další zvíře je nutných dalších 75 m2,

b) celkový objem vody musí být minimálně 1500 m3, pro každé další zvíře

250 m3,

c)  skupina  musí  mít  kdykoli přístup do celého bazénového komplexu o

minimální  ploše 400 m2, pokud tomu nebrání zoologické nebo veterinární

důvody,

d)  pro  bazény, které slouží výhradně k chovu a nejsou v nich pořádána

žádná  veřejná  vystoupení,  musí  být  vodní  plocha nejméně 75 m2 pro

dospělé   zvíře.   Mláďata   jsou   považována  za  nedospělá  do  doby

samostatnosti a schopnosti se sociálně zařadit. Celkový objem vody musí

být minimálně 250 m3 pro dospělé zvíře,

e)   horizontální   rozměry   obou   jednotek   dvoubazénového  systému

(definováno  jako  průměr  největšího  obvodu)  musí  mít  nejméně 7 m.

Nejmenší   hloubka  dvoubazénového  systému  je  3,5  m,  u  bazénu  na

představení (na 20 % jeho plochy) minimálně 4 m. Oddělovací bazény nebo

bazény, které slouží k oddělování zvířat nebo k veterinárnímu ošetření,

mohou  mít  hloubku menší než 3,5 m. K dispozici musí být oblasti mělké

vody s hloubkami mezi 1,5 m a 2 m,

f) volný prostor nad zařízením pro představení musí mít výšku nejméně 7

m, prostor nad dalšími nádržemi chovného systému nejméně 2,5 m.

4.  Podmínky uvedené v bodu 3 se vztahují na držení delfína skákavého s

průměrnou  délkou  těla  250  až 270 cm a váhou 150 až 280 kg. Pro jiné

druhy  musí  být velikostní poměry přiměřeně upraveny podle velikosti a

hmotnosti dospělců příslušných druhů.

5.  Voda musí splňovat tyto požadavky na kvalitu a fyzikální a chemické

parametry:

a)  musí  být  čistá,  jasná  a  hygienicky nezávadná. Rozsah tolerance

teploty  je  10  až 28 st. C, optimum je mezi 18 a 21 st. C. Hodnota pH

musí  být  mezi 7,5 a 8,5, optimum je 7,8. Obsah soli musí kolísat mezi

2,0  až  3,5  %,  to  znamená  20  až  35  g  NaCl  na litr vody. Obsah

manganistanu  draselného  musí  být pod 50 mg na litr vody, koncentrace

dusičnanů  pod  100  mg na litr vody a celkový obsah chlóru pod 2 mg na

litr vody, bazénové systémy musí být dobře průtočné,

b) voda celého chovného systému musí být filtrována, musí se pravidelně

provádět  čištění,  kontrola funkčnosti a výměna filtrů a podle potřeby

výměna vody,

c)  přídavek  chlóru  může být realizován ve formě plynu (plynný chlór)

nebo  ve  formě roztoku (chloristan draselný). Chlórový roztok může být

přímo přidán jen tehdy, když v nádrži nejsou žádná zvířata,

d)  teplota, hodnota pH, obsah chlóru a soli se musí denně kontrolovat.

Obsah   manganistanu   draselného   a  koncentrace  dusičnanů  se  musí

kontrolovat čtyřikrát ročně. Nádrže musí být možné úplně vyprázdnit.

6. Další podmínky chovu jsou tyto:

a)  vzduch  nad  vodní  hladinou nesmí obsahovat prach a jeho relativní

vlhkost musí být minimálně 60 % a teplota od 10 do 24 st. C,

b)  musí  být  zajištěno přírodní světlo, přídavné umělé osvětlení musí

odpovídat spektru přirozeného světla,

c)  zvířata  musí  být  chráněna  před nadměrným hlukem, hlučnost okolí

nesmí překročit hladinu hluku 40 dB nad prahem slyšitelnosti,

d)  držení venku je přípustné jen tehdy, pokud výkyvy teploty vzduchu a

vody  nenarušují  pohodu  zvířat,  kvalita vzduchu je nezávadná a vodní

nádrže mohou být udrženy bez zamrzání.

7.  Chov  delfínovitých  musí  být  prováděn  v  sociálně  snášenlivých

skupinách  o  nejméně 2 zvířatech. V chovné skupině má žít jen 1 chovný

samec. Samostatné držení zvířat 1 druhu musí být výjimečné, vyžaduje-li

to  zdravotní stav zvířete, nákazové opatření, nebo jedná-li se o březí

samici nebo agresivního jedince.

1)  Nařízení  Komise (ES) č. 1739/2005 ze dne 21. října 2005, kterým se

stanoví   veterinární  požadavky  na  přesun  cirkusových  zvířat  mezi

členskými státy.

Vyhláška č. 193/2004 Sb., o ochraně zvířat při přepravě.

Sdílet článek/Uložit do oblíbených